|
|
Způsoby využití by-passových cementářských odprašků v technologii stavebních hmot
Sikorová, Věra ; Koplík, Jan (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá způsoby využití by-passových cementářských odprašků v technologii stavebních hmot. By-passové odprašky byly upraveny tak, aby došlo k odstranění chloridů a mohly být poté použity do různých druhů cementů jako doplňující složka v množství 0–5 hm. % dle normy ČSN EN 197-1. Byly stanoveny vlastnosti odprašků před i po odstranění chloridů a po začlenění by-passových odprašků do cementu byly stanoveny vlastnosti čerstvých a ztvrdlých cementových past a malt. Bylo zjištěno, že upravené by-passové odprašky po začlenění do cementu splňují požadavky normy ČSN EN 197-1.
|
|
|
Vliv typu aktivátoru na reologii alkalicky aktivované strusky
Markusík, David ; Smilek, Jiří (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá reologií alkalicky aktivovaných struskových past (AAP) z důvodu důležitosti těchto vlastností u stavebních pojiv pro zpracování a aplikaci. Jsou zde zkoumány vlivy koncentrací aktivačních roztoků hydroxidu sodného a draselného na reologické vlastnosti připravovaných AAP. Po základní charakterizaci aktivačních roztoků byly provedeny rotační a oscilační reologická měření připravovaných past a pro porovnání i stanovení na střásacím stolku. Dále byly zkoumány závislosti doby tuhnutí na koncentraci aktivátoru a reologické a kalorimetrické sledování průběhu hydratace. Zjištěné výsledky prokazují zásadní vliv koncentrace a typu aktivátoru na veškerá prováděná stanovení. U past aktivovaných hydroxidem draselným dochází s narůstající koncentrací ke snižování viskozity, což koreluje s nárůstem hodnot rozlití na střásacím stolku. V případě hydroxidu sodného dochází s nárůstem koncentrace ke ztekucování do 25 hm. %. Poté došlo k prudkému snížení tekutosti, což koreluje hodnotami na střásacím stolku i průběhy paměťového modulu z oscilačních měření. V prvních minutách po namíchání byl prokázán prudšího nárůstu meze toku pro pasty s vyšší koncentrací aktivátoru.
|
|
|
Působení organických přísad v různých alkalicky aktivovaných pojivech
Markusík, David ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem organických přísad (lignosulfonátový plastifikátor, hexylenglykol) na reologické vlastnosti AAM. V práci jsou po charakterizaci prekurzorů nejprve zkoumány reologické vlastnosti neaditivovaných AAM v závislosti na volbě aktivátoru a následně vliv zmíněných přísad. Tato měření jsou následně doplněna o stanovení naadsorbovaného množství LS přísady na zvolené prekurzory v prostředí NaOH, NaVS a Na2CO3 a stanovením zeta potenciálů vybraných plastifikovaných AAP. S měřením AAM bylo paralelně prováděno i měření aditivovaných cementových past pro porovnání. Dosažené výsledky ukazují funkčnost plastifikátoru na zlepšení zpracovatelnosti AAM na bázi strusky a popílku při aktivaci NaOH. V případě past na bázi MK nebyla nalezena schopnost plastifikace v žádných studovaných prostředích. Výstup reologických měření koreloval s většinou měřených adsorpcí i stanovením zeta potenciálů. V případě aditivace hexylenglykolu byla zjištěno, že reologie měřených past je primárně ovlivněna kombinací prekurzor aditivum a jako jediný nepoužitelný aktivátor je zde NaVS, protože dochází k interakcím mezi křemičitany a hexylenglykolem a tím k zhoršení reologických vlastností aditivovaných AAP.
|
|
|
Působení organických přísad v různých alkalicky aktivovaných pojivech
Markusík, David ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem organických přísad (lignosulfonátový plastifikátor, hexylenglykol) na reologické vlastnosti AAM. V práci jsou po charakterizaci prekurzorů nejprve zkoumány reologické vlastnosti neaditivovaných AAM v závislosti na volbě aktivátoru a následně vliv zmíněných přísad. Tato měření jsou následně doplněna o stanovení naadsorbovaného množství LS přísady na zvolené prekurzory v prostředí NaOH, NaVS a Na2CO3 a stanovením zeta potenciálů vybraných plastifikovaných AAP. S měřením AAM bylo paralelně prováděno i měření aditivovaných cementových past pro porovnání. Dosažené výsledky ukazují funkčnost plastifikátoru na zlepšení zpracovatelnosti AAM na bázi strusky a popílku při aktivaci NaOH. V případě past na bázi MK nebyla nalezena schopnost plastifikace v žádných studovaných prostředích. Výstup reologických měření koreloval s většinou měřených adsorpcí i stanovením zeta potenciálů. V případě aditivace hexylenglykolu byla zjištěno, že reologie měřených past je primárně ovlivněna kombinací prekurzor aditivum a jako jediný nepoužitelný aktivátor je zde NaVS, protože dochází k interakcím mezi křemičitany a hexylenglykolem a tím k zhoršení reologických vlastností aditivovaných AAP.
|
|
|
Vliv typu aktivátoru na reologii alkalicky aktivované strusky
Markusík, David ; Smilek, Jiří (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá reologií alkalicky aktivovaných struskových past (AAP) z důvodu důležitosti těchto vlastností u stavebních pojiv pro zpracování a aplikaci. Jsou zde zkoumány vlivy koncentrací aktivačních roztoků hydroxidu sodného a draselného na reologické vlastnosti připravovaných AAP. Po základní charakterizaci aktivačních roztoků byly provedeny rotační a oscilační reologická měření připravovaných past a pro porovnání i stanovení na střásacím stolku. Dále byly zkoumány závislosti doby tuhnutí na koncentraci aktivátoru a reologické a kalorimetrické sledování průběhu hydratace. Zjištěné výsledky prokazují zásadní vliv koncentrace a typu aktivátoru na veškerá prováděná stanovení. U past aktivovaných hydroxidem draselným dochází s narůstající koncentrací ke snižování viskozity, což koreluje s nárůstem hodnot rozlití na střásacím stolku. V případě hydroxidu sodného dochází s nárůstem koncentrace ke ztekucování do 25 hm. %. Poté došlo k prudkému snížení tekutosti, což koreluje hodnotami na střásacím stolku i průběhy paměťového modulu z oscilačních měření. V prvních minutách po namíchání byl prokázán prudšího nárůstu meze toku pro pasty s vyšší koncentrací aktivátoru.
|
|
|
Způsoby využití by-passových cementářských odprašků v technologii stavebních hmot
Sikorová, Věra ; Koplík, Jan (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá způsoby využití by-passových cementářských odprašků v technologii stavebních hmot. By-passové odprašky byly upraveny tak, aby došlo k odstranění chloridů a mohly být poté použity do různých druhů cementů jako doplňující složka v množství 0–5 hm. % dle normy ČSN EN 197-1. Byly stanoveny vlastnosti odprašků před i po odstranění chloridů a po začlenění by-passových odprašků do cementu byly stanoveny vlastnosti čerstvých a ztvrdlých cementových past a malt. Bylo zjištěno, že upravené by-passové odprašky po začlenění do cementu splňují požadavky normy ČSN EN 197-1.
|
host ::
RSS.